Každý známe pocit, kdy chceme aby nás někdo houpal. Již jako děti jsme vždy ukecávali rodiče, aby nás houpali. Nicméně rodiče to přestalo po chvilce bavit, a následně děti taky. Proto jsem se rozhodli vytvořit houpačku s vlastním pohonem. Musíme uznat že i po měsících vývoje nás stále nepřestalo houpání bavit. Nyní už to není zábava na pár minut, ale doslova pár příjemně strávených hodin.
Jak už to bývá, zřídka se stává aby se první prototyp stal finální verzí. Zde tomu tak bylo také. Původní myšlenka byla že houpačka bude mít pevná ramena, kterým budeme hýbat ze základní pozice.
V tomto prototypu jsme však narazili na několik problémů. Houpačka se křížila v momentě, kdy jsme tahali na jedné straně. V případě dvou motorů pak byl problém synchronizace výkonu motorů, protože jeden byl přímo u jednotky a druhý byl vzdálený cca 2 metry.
Prototyp číslo 2 byl již vydařenější. Pevná ramena nahradili řetězy. Díky tomu jsme získali mnohem lepší manipulovatelný prostor, snížili odpory, a zároveň udělali mnohem robustnější konstrukci. Houpeto začalo dostávat pomalu svůj tvar.
Prototyp 2 byl velice povedeným kouskem, ovšem měl svá úskalí. Vzhledem přímému pohybu motoru závěsem jsme přicházeli o výkon při větší zátěži houpačky. Nezbylo nic jiného než zpět k rýsovacímu prknu.
A jsme ve finále. Poslední protoyp se skládá ze vzhlednějších závěsů, pákového systému napojeného na jeden motor, který pohání celý systém. Oba dva závěsy jsou spojeny torzní tyčí, která zajišťuje rovnoměrné rozložení výkonu.
© Hou-Hou-Peto a.s.